Nikdy by mě nenapadlo, že další hra tvůrců emotivní adventuryOld Man’s Journeybude logická hříčka. Ale světe div se, stalo se. Na příběh zapomeňte, v hlavní roli je nyní zábavné odrážení, relaxační hudba a po všech směrech vyladěné zpracování.

ELOH – videorecenze

Hra s názvem ELOH tak trochu patří do starého světa. Neobsahuje reklamu ani mikrotransakce – pro stažení si ji musíte koupit. Otevřeně říkám, že byste to měli udělat. Co má s předchozím titulem společného je zpracování, které připomíná ruční malbu a všechny animace jsou krásné a vizuální styl podmanivý. Podmanivá je pak především hudba, která jde ruku v ruce s rytmickou hratelností. Tuhle hru prostě za každou cenu musíte hrát se zvukem.

Cíl je prostý: snažíte se dostat kuličky z jednoho bodu do druhého. K tomu využijete odrážení – z jakéhosi reproduktoru v rychlém sledu začnou vylétat kuličky, kterým musíte pomoci skrz úroveň až do cíle. Hlavním nástrojem jsou… hlavy, které přesouváte, čímž vytváříte překážky. Nechybí ani pevné zdi či pojízdné posuvníky. Hra postupně přidává nové prvky, i když základní hratelnost je neměnná. Postupně tak roste obtížnost.

Jelikož nejde o free-to-play titul, nadávání na platební systémy, energii nebo reklamu si musím schovat na jindy. Nic takového tu totiž není. Hru si musíte koupit, ale určitě za to stojí. Snad je jen škoda, že ani při záseku nenajdete žádnou nápovědu a vracení se ke starším úrovním je zdlouhavé. To jsou však drobnosti, které vás tolik nebudou trápit. A je vlastně dobře, že vás hra nechce vodit za ručičku – stačí na problém chvíli koukat a jistě ho vyřešíte sami.

Autorům se však především povedlo navodit relaxační atmosféru, za což může unikátní skloubení pohodového vizuálu s příjemnými barvami, rytmickými zvuky, které dotváří už tak povedený soundtrack, a hratelnosti, jež není zbytečně komplikovaná. I tak se ale dovedete na pár kol někde zaseknout. Její hlavní nevýhodou může být délka. 85 úrovní přeci jen za pár hodin projdete.