Trh mobilních her je v mnoha směrech pokroucený. Podobně jako v dalších zábavních odvětvích nestačí jen vytvořit dobrý produkt. Na tom by nebylo nic zvláštního. Problém je, že dobré hry až příliš často ničí špatné platební modely. Jde se divit tvůrcům? Ne, kdekdo vám dnes řekne, že jít s placenou hrou na trh je sebevražda. Jde se divit hráčům? Postupně si zvykají, že hry jsou zadarmo, tak proč by najednou měli platit? Ti mladší se do tohoto systému dokonce narodili. Pokrok to ale rozhodně není.

Entite Synapse Runner – videorecenze

Z našich luhů a hájů

Stačí trochu sledovat alespoň náš web a zjistíte, že čeští tvůrci jsou na poli mobilních her velmi činní. A pokud vás zajímá, co u nás vzniká, může to být jedním z argumentů, proč této hře dát šanci. Jistě si ji zaslouží. Má za sebou poměrně složitou cestu a rovnou si řekněme, že rozhodně nejde o špatnou hru. Název spolu s obrázky může být lehce zavádějící. To, co se podle obrázků tváří jako strategie, má v názvu „runner“. Skutečná hratelnost je tak celkem překvapující.

Asi nejcelistvější popis podává heslo „bludiště“. Hra je strukturovaná do úrovní, které se odemykají po získání určitého počtu hvězdiček. Jednotlivé úrovně představují vždy hlavní úkol a nějaké vedlejší. Na prvním místě je dojít ze startu do cíle. Není to příliš o bloudění, jako spíše o hledání nejvhodnější cesty. Největším protivníkem vám totiž bude posouvající se kamera. A kdo skončí za ní… tak skončí úplně.

Bludiště plné překvapení

Vyjma toho, že se bludiště stávají rafinovanějšími, tak přibývá herních prvků, které hratelnost mění. Nejprve to jsou zrychlovače a zpomalovače, později cesty na jedno použití, odrážeče, přikázaný směr, miny a další. Přišlo mi trochu zvláštní, že je hra představí poměrně rychle za sebou, místo toho, aby jednotlivé prvky více rozložila. Tyto prvky nejsou ale jedinou překážkou. Téměř nikdy nemáte pouze jednu možnou cestu. Proto je vhodné sledovat, co vás čeká, abyste se nedostali do pasti.

A pokud ne do pasti, tak se minimálně připravíte o možnost splnit některý z bonusových úkolů, což může být třeba sebrání určitého počtu bodů, případně kontakt s daným počtem min a podobně. To vše přidává hře na hloubce a lze si tak jednu úroveň zahrát i víckrát po dokončení. Vedle rychlosti a sledování cesty přijde na přetřes i vaše zručnost. Třeba miny, odrážeče nebo otáčející se šipky vyžadují naprosto přesné časování.

Málo motivace

V tuto chvíli titul nabízí něco přes 100 úrovní. A to vše zdarma! Ovšem s několika problémy – nejhorší ze všeho jsou reklamy. Ty vyskakují snad po každé druhé hře, tedy až příliš často. Naštěstí je můžete za poplatek deaktivovat. Druhý problém odkazuje spíše na trh jako celek. Některým hrám free-to-play model sedne, jiné spíše tíhnou do světa placených premium titulů. A celou dobu jsem měl pocit, že tato patří do druhé skupiny.

Po pár úrovních zjistíte, že obtížnost výrazně stoupla a každou úroveň musíte několikrát opakovat, než se ji naučíte. Výrazně vám pomůžou bonusy, kterých si ale bez placení mnoho nepořídíte. Dojít na konec hry je velký závazek. A není tu nic, co by vás motivovalo po několika prohrách pokračovat. Není tu zajímavý příběh, jen slušná mechanika, kterou pravidelným placením obejdete bonusy. To ale není motivace. Kdyby hra byla placená a s bonusy pracovala jako s běžnými herními prvky, zážitek by mohl vypadat jinak. Pokud si hru navíc koupíte, máte mnohem větší motivaci se snažit i po nějakém tom neúspěchu.

Závěr

Entite Synapse Runner stojí na zajímavé mechanice, která kombinuje rychlé reakce, plánování a učení se mapy. Ovládání je překvapivě pohodlné a na displej telefonu se hodí. Je však otázkou, zda bez příběhu nebo výrazných sociálních prvků dovede zaujmout masu free-to-play hráčů. Vyžaduje totiž mnoho úsilí, které vídáme spíše u premiových her. Přebujelé reklamy jsou tak jen jedním z mnoha problémů. Bojím se, že v tomto případě si ke hře pouto prostě nevybudujete.