Never Alone: Ki Edition

Oldřich Kratochvíl

Dnes si zrecenzujeme titul, který se na mobilní zařízení tak úplně nehodí. Podobně jakoBrothers. Přesto je tablet či telefon pro někoho hlavním herním zařízením a je dobře, že si může zahrát i něco z „velkého světa“. Rovnou ale říkám, že i v tomto případě je dotykové ovládání celkem problémové a sám bych se bez gamepadu na konec asi nedostal. Není to ale jen hratelnost, co nás zajímá. Never Alone představuje nám naprosto cizí kulturu, kterou navíc zpracovává velmi poctivě.

Never Alone: Ki Edition – videorecenze

Eskymáci

Hlavní hrdinkou této hry je Nuna z kmene původních aljašských obyvatel. Její vesnici však postihne hlad, neboť vypukne krutá bouře, ve které nejde lovit. Jen Nuna se odváží vyjít ven a hledat zdroj toho neštěstí. Když se však vrátí, čeká ji krutý pohled na vypálenou domovinu. Už při tom naštěstí nebude sama, protože ji velmi brzy potká liška. Od té chvíle se z nich stane neoddělitelná dvojka. A podobně jako v Brothers většinu překážek přejdete spoluprací obou hrdinů.

Autorům se skvěle povedlo zapracovat mytologické prvky nejen do příběhu, ale hlavně také do hratelnosti. Při skákání po plošinkách nebo řešení logických úkolů tak nejde o pouhé hopsání, ale o komunikaci s duchy. Jak později zjistíte, duchové nejsou jen vždy dobří. Ohromným nebezpečím je hladový medvěd nebo sama bouře doprovázená silným větrem, který může naše hrdiny buď shodit do propasti nebo jim naopak pomoci.

Je to na vás

Vy sami se můžete rozhodnout, zda vás kultura Inupiatů zajímá a chcete se o ní něco dozvědět, nebo jestli si prostě chcete zahrát hezkou plošinovku. Autoři vám totiž nic nenutí a veškerý doprovodný obsah ve formě videí si můžete přehrát během hry nebo i mimo ni. S tím se pojí hledání sov, které bonusy odemykají. Později na ně nenarazíte při běžném průchodu úrovní. A pokud chcete odemknout vše, tak vás čeká trocha riskování.

Ve své podstatě je to ale plošinovka s několika rychlými sekvencemi, kdy vás někdo nebo něco pronásleduje, a několika logickými rébusy, kde se naopak máte zaseknout. Oboje funguje slušně, ale v té rychlosti často uděláte chybu jen proto, že nepočítáte s náhlými momenty, kdy něco spadne nebo se zlomí a podobně. To jsou chvíle, kdy hra očekává, že si úroveň zopakujete s povědomím o tom, kde co čeká. Záchytné body jsou ale naštěstí blízko u sebe.

Topení

Snad vás není třeba přemlouvat, že hra vypadá krásně. Skoro se mi nechce věřit, jaká atmosféra se dá vytvořit ve sněžném prostředí. Nejsou tu velkolepé výhledy, ale poměrně intimní souboj s přírodou, který sledujete velmi zblízka. To má ale nevýhodu vyšších nároků na tablet či telefon, který se tak bude značně přehřívat. A hrát na cestách bych vyloženě nedoporučoval, pokud si s sebou nevezmete nabíječku nebo powerbanku. Baterie totiž dostává rychle zabrat.

Chyb si všimnete především v umělé inteligenci – mezi postavami se libovolně přepínáte a tu druhou za vás vždy ovládá hra sama. Bohužel jí to moc nejde a nejednou se tak někde zasekla, spadla úplně zbytečně z plošinky nebo naopak chodila za mnou, když jsem potřeboval, aby stála. Ani ono skákání po plošinkách není dokonalé a několikrát jsem zbytečně ztratil život jen proto, že se postava nechytila okraje, i když jasně měla. S gamepadem v ruce je vše mnohem lepší a rychlé sekvence jsou s virtuálními tlačítky skoro až nepříjemné.

Závěr

Never Alone je krásnou pohádkou o nerozlučné dvojce, která vám může velmi nenásilně přiblížit kulturu původních aljašských obyvatel. Vizuální zpracování je výborné, jen to znamená vysoké HW nároky, přehřívání a rychlé vybíjení baterie, což u mobilní hry zrovna nepotěší. Jako plošinovka ve většině případů funguje minimálně slušně, každá postava má svoje schopnosti a až na chybky v umělé inteligenci si užijete i tuto část. Bez gamepadu si ji ale užijete o trochu méně.