Sky: Children of the Light

Oldřich Kratochvíl

Už dlouho se mi nestalo, abych recenzoval hru, na kterou se nadšením doslova třesu. Nemohu však jinak, když jde o dlouho vyhlížené pokračování legendární hry Journey, kterou považuji za nejlepší videohru všech dob. Očekávání jsou tedy veliká.

Sky: Children of the Light – videorecenze

Hra Sky byla v předběžném přístupu léta a v půlce minulého roku vyšla pro zařízení s iOS. Až nyní je však dostupná i pro Android. Předchozí Journey vyšla v roce 2012 jako exkluzivita pro PlayStation a sesbírala nespočet ocenění. Její příběh byl jasně uzavřený, nová Sky tak navazuje pouze duchovně a esteticky. To však dělá naprosto bravurně. Ze zlatavé pouště stoupáme k zeleným vrcholkům a do oblak. Výtvarná stylizace je bohatší a pohled na širokou krajinu vám doslova vezme dech.

Katalyzátorem příběhu je oheň a světlo. Svíčka, kterou každý hráč nese, představuje zároveň jeho život. Ten musí ochraňovat, ale rovněž ho může sdílet a používat k interakci s okolím.Hru není snadné charakterizovat, není běžnou plošinovkou, adventurou, příběhovkou ani ničím podobným. Od všeho nabízí trochu v naprosto vyváženém minimalistickém mixu, který klade ohromný důraz na svět. Sky je v první řadě o objevování, svůj příběh vypráví ruinami rozesetými v krajině a kresbami na zdech jeskyní. Po cestě potkáte i duše původních obyvatel, kteří vám prozradí střípky ze svého života. V tomto ohledu má hra relaxační potenciál.

Na druhém místě je sociální interakce. V Journey jste mohli potkat jednoho dalšího poutníka a sdílet s ním cestu. V rozlehlých úrovních Sky jich potkáte až osm. Zapomeňte na vše, co víte o multiplayerových hrách, tady je zážitek úplně jiný. Zprvu vidíte pouhou siluetu jiného hráče. Až když se oba rozhodnete sdílet plamen svíčky, uvidíte svou skutečnou podobu. V dalších krocích se můžete spřátelit a jeden druhého pojmenovat. Ano, to vy pojmenováváte svého spoluhráče. A přátele budete potřebovat, pokud si chcete odemknout přístup do uzavřených úrovní.

Co jsem dosud řekl zní naprosto výborně a fanoušek Journey by zaplakal blahem. Jedno rozhodnutí však vedlo k řadě problémů. Hra vyšla primárně pro telefony. To nese omezení v ovládání, které není úplně přesné, a grafice, jenž prostě není tak ostrá, i když v pohybu to tolik nevadí. Na Androidu bohužel hra celkem často padá. Největší překážkou však může být přesun k free-to-play modelu. Ten vůbec není restriktivní a dovolí vám odehrát celý zážitek bez placení. Pro plný přístup ke kosmetickým úpravám a neomezené sociální interakci se však placení nevyhnete.

Právě ono sbírání svíček, srdíček a další měny vede k tomu, že vás hra tlačí k opakování úrovní a rozmělňuje celý zážitek. Na přání hráčů také autoři přidali řadu vysvětlujících textů, které trochu berou pocit tajemna a v neposlední řadě chybí ucelený a uspokojivý konec. Aby taky ne, když se do hry máte vracet opakovaně, plnit nové úkoly a prozkoumávat postupně přidávané události a dokonce části světa. I kvůli tomu zůstane Journey nepřekonáno. Sky i přes to nabídne neopakovatelný zážitek, který na telefonech není zcela běžný. Nemohu se však zbavit pocitu, že bych si to mnohem raději zahrál na PlayStationu.