Jsem rád, že existují hry naprosto všech možných i nemožných kategorií. Občas se objevují tvrzení, že něco hrou je a něco zase ne. Někteří zase mají pocit, že některé tituly jsou „více hrou“ než jiné. Podle mě je důležitá pluralita. A nabídka je dnes tak široká, že si vybere každý. Minulou recenzi jsme řešili strategické hádanky vMini Metroa dnes zase skočíme do neznáma v této uklidňující běhačce.

Sky Dancer – videorecenze

Skok do neznáma

Dlouhou dobu jsem měl pocit, že jsou všechny nekonečné běhačky stejné. Buď kopírovaly stylTemple RunneboSubway Surfers. Mantrou se stala gesta naznačující skok, skluz nebo vyhnutí se překážkám. I některé hry držící se v tomto rozsahu nás mile překvapily (Spider-Man Unlimited), ale takových je jen hrstka. Dnes recenzovaný titul však patří do stejné kategorie automatických běhaček s náhodně generovaným prostředím, a přitom je úplně jiný.

Hned od prvního zapnutí je vidět, že tvůrci měli jasnou představu, pro kterou se tento žánr skvěle hodil. A možná jste i vy někdy chtěli prostě skočit do vzduchu a plachtit. Řítit se snovým světem, místo smrtelného nárazu bezpečně přistát na vzdálené plošině a pokračovat. Skočit znovu, vyhnout se levitujícímu kameni, proskočit otvorem ve vznášející se skále a opět dopadnou se vší jistotou.

Překážka v cestě

Sky Dancer vám to umožní a rovnou říkám, že to vůbec není špatný pocit. Na konci každé plošinky se odrazíte a po chvilce dopadnete na další. Samozřejmě, postupně se do toho přidají všemožné překážky. Jednak vám v cestě budou vadit ony létající kameny, ale především další plošinky nenajdete úhledně srovnané v řadě, abyste na ně pohodlně dopadli.

Z plachtění se stane nejobtížnější úkol a mnohokrát svůj cíl minete. Někdy se objeví cest více a shodou okolností nemusí být neúspěch fatální. Ale to jen zřídka. Za zmínku stojí i ovládání. Místo gest se spokojíte s klepáním do displeje – ťuknutí na pravou nebo levou stranu znamená pohyb do strany, pro skok musíte klepnout na obě strany současně. Překvapivě je to pohodlné a přesnější než běžná gesta.

Krásný západ Slunce

Během cesty samozřejmě sbíráte mince, které využijete buď pro nákup nových postav, nebo záchranu před smrtí. Cifry jsou ovšem velmi vysoké a získat vše jen z hraní je téměř nemožné. Mikrotransakce pro nákup balíků herní měny mají nesmyslnou výši a vyjma tradičního „starter packu“ bych vám v podstatě nic nedoporučil. Nehledě na to, že vám titul nemusí vydržet příliš dlouho.

Nechybí ani plnění úkolů, které po vás třeba chtějí provést sérii bezchybných přistání v řadě. Za jejich plnění si odemykáte násobič skóre, díky němuž máte lepší výsledky. Já osobně jsem však tuto hru hrál především kvůli skvělému pocitu z létání a volnosti. Celému zážitku hodně pomáhá i grafické zpracování, které je příjemné, a to hlavně díky plynule se prolínajícím barvám – jednou koukáte na oranžový západ Slunce, jindy se noříte do modré noci.

Závěr

Sky Dancer je příjemným překvapením, které toho sice zase tolik neumí a bohužel vaší pozornost ani neudrží příliš dlouho, ale za zkoušku v každém případě stojí. Vystupuje z řady jinak stejných nekonečných běhaček a nabízí skvělý pocit z létání, nádhernou barevnou paletu i příjemné ovládání. Jednu postavu si možná odemknete, ale cena dalších je buď přehnaná nebo znamená hodiny opakování.