Tak nějak se tu vždy snažím vypíchnout hry, které mají na svědomí Češi. Za poslední dobu si můžete vybavit třebaMimpi Dreams,Brány Skeldalu 3neboChameleon Run. Dnes si k nim přidáme další, která vyšla již během minulého roku, ale pouze pro PC. Nyní si ji můžete koupit rovněž pro mobilní zařízení se systémy Android nebo iOS. Titul si ale samozřejmě zhodnotíme bez nějakého nadržování, protože ve výsledku vás musí předně bavit a je jedno, zda ho dělali třeba na Měsíci.
Toby: The Secret Mine – videorecenze
LimboLand
Začnu od toho nejzjevnějšího, tedy od vizuálního stylu. Ten je na první pohled parádní. Hra velmi příjemně kombinuje černé siluety s barevným pozadím, pohrává si s hloubkou ostrosti a nabízí několik samostatně se pohybujících plánů, takže vypadá dostatečně prostorově. Jedním dechem ale musím dodat, že v tom není originální. Největší inspirací (nejen v grafice) se tvůrcům jistě stal Limbo, který je ale poněkud ponurejší.
Přidejte si k tomu paletu barev jako v Badland a výsledkem bude Toby. Hře bych ale přiznal, že se snaží najít nějaký vizuální kompromis mezi oběma zmíněnými variantami, takže dobře vypadá, ale není příliš tísnivá nebo naopak bujaře veselá. S tím ale souvisí asi největší problém – nemáte šanci poznat co je plošinka a co pouhá dekorace. Prostředí tedy vypadá krásně (i když originalitou vás neohromí), ale ne vždy úplně funguje.
Smrtící skákačka
A jak se to tedy hraje? Je to plošinovka, ve které procházíte připravené nástrahy, objevujete skryté místnosti a snažíte se neumřít. První polovina úrovní bude až humorně jednoduchá. Pak najednou přijde zlom a opravdová výzva. To ale také nejde úplně jednoznačně tvrdit a budeme to muset rozdělit. Řada překážek vás překvapí a objevíte je až smrtí. Nic vás neupozorní. Mohou to být bodaví červi zarytí v zemi, ale také padající nástrahy. Prostě si na to musíte přijít… smrtí.
A když už zjistíte, že určitá silueta není dekorací, ale nebezpečím, tak po nějaké chvíli stačí dotyk s běžnou zemí a stejně vás čeká smrt. Pracovat s jednou barvou není snadné a hra ne vždy překážky správně komunikuje směrem k hráči. Také není úplně fér, že postup je občas blokován klíčem schovaným v tajné místnosti, které jinak slouží k nalezení bonusů. Tyto místnosti většinou nejsou vůbec vidět a často tak budete prostě skákat do zdi.
Frustrace
Jenže pak je tu ta druhá strana mince, kdy v pozdější fázi narazíte na řadu úrovní, které jsou těžké, ale ne nešikovností hry. V takových případech musíte přijít jak na to. A několikrát si to vyzkoušet, než úroveň dokončíte. To je ta forma frustrace, která je v pořádku. Autor po vás něco chce, vy víte přesně co, jen vám to prostě chvíli trvá. A když se z prvotních až trapných pokusů dostanete na konec úrovně, tak to nebude vůbec špatný pocit.
Dvě hodiny herní doby není příliš, ale díky krásné grafice má Toby velmi slušnou atmosféru a je na první pohled poznat, že nejde o běžnou mobilní hříčku. Je to prémiová hra, i když dělá řadu přešlapů. Tyto chyby ji sráží a určitě byste je měli vzít v potaz při rozhodování, zda do ní zainvestovat peníze nebo ne. Nakonec je ještě potřeba zmínit, že ovládání je pohodlnější na ovladači, přestože ani s dotykovými tlačítky jsem neměl problém.
Závěr
Titul se v mnohém inspiruje (či možná dokonce kopíruje) u dotaženější konkurence, ale ani tak ho nejde snadno zavrhnout. Největší předností pro mě zůstává fantastická grafika, která ovšem ne vždy jasně rozlišuje mezi herním prostředím a dekorací. Hratelnost kombinuje precizní skákání, závod s časem i několik hádanek v rozporuplný celek, který je chvílemi mile frustrující a po chvilce vás vytočí nějakou nedomyšleností. Berte nebo nechte být.
